Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zdravotnický víkend pro rovery, 19.-21.10.2018

24. 10. 2018

Od pátku 19.10. – do neděle 21.10. se konala naprosto výjimečná akce – společně s Radkou z Albrechtiček si Choroš s Klárkou připravili pro rovery z obou oddílů zdravotnický kurz. V pátek jsem –jako vždycky – doběhla před klubovnu o minutu později a podala si ruku s ostatními skauty. Zvláštní byl také způsob dopravy – jeli jsme autem a cestou jsme si povídali o spoustě zajímavých věcí.

zdsc_0587.jpgKdyž jsme přijeli na místo, čekal nás kopec. Všichni nasadili tempo a mně už dole bylo jasné, že to bude trochu problém. Nebudu vám lhát, málem jsem tam umřela . První zajímavou věcí byla „organizovaná“ večeře, po ní následovalo první zdravotnické povídání na téma komunikace s pacientem, nakonec jsme dostali test, který se skládal z mnoha dlouhých otázek. Potom už bylo volno, které jsme strávili hraním Záchranářů (geniální hra). Když jsme si myli zuby, podívala jsem se, kolik je hodin a nemohla tomu uvěřit – bylo půl jedné!

Ráno nás probudilo houkání záchranky. Šíleně jsem se lekla a byla si téměř jistá, že dole budou „zranění“ vedoucí. Naštěstí nebyli. Název Zábavná snídaně v časovém rozvrhu zněl děsivě, ale nakonec to bylo v pohodě. Musela jsem celou dobu mlčet. Ostatní to měli horší – Šyška měl zavázané oči a někdo dokonce pouze jednu ruku. A ne – vůbec mi Klárka ten lísteček nepodstrčila .

Potom už začaly přednášky – stihli jsme toho docela dost – od velkého krvácení přes manipulaci s dítětem až po alergickou reakci a umělé klouby. Jelo se téměř v kuse a výjimečné přestávky se trávily aktivně – tzn. discatlonem, lakrosem atd. Zjistila jsem, že Zuzka je na nás vlastně až moc hodná Když jsme byli u povídání si o manipulaci s dospělým, ozvala se rána a my jsme věděli, že je zle. Když jsme vyběhli (čtěte: vyšli) ven zjistili jsme, že šopa se proměnila v nabouraný autobus plný zraněných a my jsme museli zasáhnout.

Večer, když bylo konečně neaktivně trávené volno, jsme někteří hráli Activity. Byla to legrace.

 

V neděli nás opět probudila houkačka, ovšem tentokrát začala hrát po budíčku písnička o malé velrybě. Když byla asi v půlce, tak ji někdo vypnul. Samozřejmě jsme protestovali a dostalo se nám odpovědi, že nám ji pustí, až přijdeme na snídani. Někteří se vydali do kostela a většina našich Vorvaňů si zahrála hru, při níž musel jeden z dvojice popisovat pojem týkající se první pomoci a zdraví a druhý ho musel hádat. Vyhráli Choroš se Šyškou.

Když se vrátili, byla před námi poslední dvě povídání – popáleniny a klouby II. Následovala hra s namaskovanými zraněními – např. tepenné krvácení, resuscitace atd. Po obědě jsme začali uklízet a ještě jsme podnikli krátkou procházku – Choroš rozjel šiškovou bitvu a téměř všichni se zapojili. Bylo legrační je pozorovat – byli horší než vlčata . Když jsme se vrátili, douklízeli jsme, dobalili se a vyrazili domů.

Bylo to moc fajn... Taky to muselo dát šíleně moc práce a energie, tak DĚKUJUUU…

Čilli