Tři dny na Polaně, 8.-10.5.2015
Využili jsme prodlouženého víkendu a už v pátek ráno v nezvykle hojném počtu odcestovali do Velkých Karlovic. Odtud jsme museli už po svých až na Polanu. Bylo krásně, sluníčko, lesy jarně barevné – tmavě zelené smrky spolu se světlounce žlutozelenými buky a do toho bíle kvetoucí třešně a jabloně, louky plné kytek, prostě paráda.
Obsadili jsme dvě chaloupky, zabydleli se a začal Klárčin program inspirovaný nedávným Dnem Země – nejprve jsme se ze všech stran věnovali problému odpadů a poté hráli AZ-kvíz s ekologickou tematikou. Abychom nenamáhali jen mozky, ale i těla, s nadšením jsme naběhli na zdejší lanové překážky, kde se všichni náležitě vyřádili.
Po večeři jsme se rozdělili – Papoušci hráli různé hry, Krocani si se Zuzkou připomněli výročí konce 2. světové války povídáním o šifrování za války. Po krátkém zhodnocení dne se šlo spát, jen bratra Šyšku Vorvani odvlekli do noční divočiny, kde byl tradičním způsobem přijat mezi rovery.
Nad ránem lilo, ale do budíčku se vyjasnilo. Po rozcvičce a snídani jsme vyrazili na průzkum okolí – vystoupali jsme na Vysokou, která je s 1024 metry nadmořské výšky nejvyšším bodem Vsetínských vrchů, a poté nás čekal sestup k prameni Rožnovské Bečvy. Cestou se začalo s poznáváním kytek do Zkoušky Hada přírodovědce a Čilli a Vlk úspěšně zdolali Mlčenlivého hada. Návrat byl zpestřen tím, že Krocani byli oslepeni a Papoušci je museli dovést, aniž by je přizabili. Přežili všichni, jen Alfa jeho průvodci protáhli každou kaluží.
Po návratu měli Krocani program ke skautskému slibu a Papoušci vařili oběd. Odpolední přeháňky jsme strávili v chalupách – Papoušci se oddávali dramatické činnosti (hráli scénky o chování v krizových situacích a pantomimou ztvárňovali členy oddílu), Krocani si s Chorošem velmi doširoka rozšiřovali obzory v první pomoci. Mezitím se zase vyčasilo, a tak jsme se vrhli na badminton. Poté se část členstva v zájmu zkvalitnění oddílových videí absolvovala rychlokurz zacházení s kamerou, zbytek maloval zdejší malebnou krajinu nebo tvořil domečky z přírodnin.
Po večeři jsme se sešli u ohně k četbě, písničkám a hodnocení několika uplynulých měsíců. Nakonec jsme dávali dohromady svou představu dobrého oddílu a srovnávali ji s tím, jak to funguje u nás. Vyplynul z toho potěšitelný závěr, že pro naprostou většinu členstva platí rovnice "dobrý oddíl = Bílí hadi" (i když u klubovny nemáme skluzavku 
). Většinu požadavků, které zazněly, můžeme ovlivnit my všichni, proto doufám, že nám to bude klapat i nadále.
Nedělní deštivé ráno využili Vorvani k přípravě dalšího programu, zatímco členstvo zhlédlo hru Dlouhý, Široký a Krátkozraký, což budeme letos hrát jako táborové divadlo. Když se vypršelo, naběhly skupinky do lesa na spletitou trasu s různými otázkami. Zbytek dne jsme strávili balením, úklidem a dlouhou cestou domů. Bylo to fajn, zaznívaly dokonce hlasy, že bychom tu ještě mohli pár dní zůstat 
.
