Jdi na obsah Jdi na menu
 


TÁBOR SLUNCE, 1.-17.7.2010

20. 7. 2010

tabor-slunce.jpgČtrnáctý tábor Bílých hadů se konal opět na Vysočině u Bobřího jezera. Blízkost vody jsme tentokrát obzvlášť ocenili, protože tábor se vyznačoval slunečným a horkým počasím, a když se teplota vyšplhala na 30 stupňů ve stínu, zachraňovalo nás jezero před uhynutím. Pršelo nám vlastně jen jedno odpoledne, takže jsme letos také stihli maximum plánovaného programu.

 
 
Služby
sluzby.jpgO vaření, nakupování, uklízení a jiné práce se staraly dvě družiny, Vlci pod vedením zkušeného Márfyho a Choroši svěření do péče Radka, který méně zkušeností bohatě vyvážil přirozenou autoritou, takže obě družiny fungovaly dosti dobře. Na práci v kuchyni sice dohlížela Babočka, ale myslím, že většinou by to družiny zvládly i bez ní. Jídlo bylo dobré a včas, nákupy bez problémů a nezvykle rychlé, s úklidem to ušlo. Co je nejdůležitější, letos byla v obou družinách velmi dobrá a tvůrčí atmosféra, rádcové si dokázali práci účelně zorganizovat a jejich členstvo pokyny respektovalo a plnilo bez remcání, stávek apod. Nováčci, kterých jsme letos měli dost, se snažili a až na drobné výjimky od práce neutíkali. Co se jim řeklo, to udělali, teď se jen musejí naučit myslet trochu samostatně.
 
 
Výpravy
 
pokladovka.jpg
Vyslyšeli jsme loňské volání našich piškotů a na tradiční dvoudenní výpravu vyrazili do nejvyřvanější části Moravského krasu. A tak jsme první den s lehkou závratí pohlédli na dno propasti Macocha a absolvovali prohlídku Punkevních jeskyní s projížďkou na lodičkách, což mělo nevšední úspěch. Večer jsme s nemenším nadšením dováděli v rudické pískovně a spali pod celtami v nedalekém lese. Druhý den nás čekal dobrodružný průzkum jeskynní chodby u Rudického propadání. Dostali jsme se o kus dál než loni, z nejzazšího bodu našeho průzkumu jsme slyšeli vzdálené hučení potoka v propadání.
 
Koncem tábora proběhla ještě jednodenní výprava, tentokrát zaměřená kulturně. Cílem byl Žďár nad Sázavou. Nejprve jsme navštívili Muzeum knihy, jehož expozice zdařile mapuje vznik a vývoj knižní kultury od počátků až do současnosti. Dvojice tam zjišťovaly odpovědi na zadané otázky a vítězové vyhráli zákusek v cukrárně, která byla naší další zastávkou. Výpravu jsme zakončili prohlídkou kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, díla známého stavitele Santiniho.
 
 
Cesta za pokladem
Hned začátkem tábora se konala velká cesta za pokladem jakožto závěr naší dlouhodobé hry Expedice Bílá místa, která probíhala od ledna. Dvě skupinky putovaly neznámými lesy v okolí tábora od jedné šifrované zprávy ke druhé, pak se potkaly, svorně zabloudily a našly se až u stromu s pokladem.
 
 
 
Stavba Kanadské pacifické železnice
Celotáborová hra na motivy stavby Kanadské pacifické železnice se skládala ze dvou částí. Při jednotlivých úsecích hry (zatloukání kůlu, přechod bažiny, vázané konstrukce, doprava ohně přes vodu, jedlé rostliny, noční určování azimutů na jezeře, útok na sklad dynamitu atd.) týmy vydělávaly kanadské dolary, za něž pak nakupovaly materiál potřebný na výstavbu trati. Ceny materiálu však každý den kolísaly podle situace v táboře. Tak např. když byla v kuchyni velká zásoba dřeva, byly levnější pražce. Za horka byla dražší voda, opožděný oběd znamenal zvýšení ceny potravin. Když přišlo málo dopisů, dělníků se zmocňovala trudomyslnost a žádali vyšší platy.
 
Hra vyžadovala nejen fyzickou zdatnost, ale také tábornické dovednosti, pečlivost a strategické myšlení. Výsledky byly po celou dobu hry velmi vyrovnané, nakonec velmi těsně zvítězilo Červené družstvo vedené Radkem a tvořené nováčky Kačkou, Garfieldem a Mirkem.
 
 
Závod o Březovou medaili
zobm.jpgŠestý ročník tohoto velkého závodu nám zabral celý jeden den a slavně ho vyhrál bratr Daník. Soutěžící se utkali v třinácti disciplínách, jako např. skautský zákon, první pomoc (skládající se z teoretických otázek, praktického ošetřování a kontroly obsahu lékárniček), příroda, přihrávky lakroskou, všímavost, luštění šifer, překážková dráha, historie, práce s mapou a buzolou, rozdělávání ohně apod. Docela dobře dopadla mapa, uzlování, ucházející to bylo s první pomocí a přírodou, podstatně horší to bylo s teoretickými disciplínami a zcela neuspokojivě letos dopadlo rozdělávání ohně.
 
 
Noční poplach
Jako skoro každý rok i letos se konal noční poplach, po němž byli táborníci odvedeni do lesa a měli několik hodin na splnění různých úkolů. Letos hledali smírčí kámen, kreslili v sousední vesnici kapličku, zjišťovali nářeční výrazy, hledali růženíny a co největší šišky apod., hlavním úkolem však bylo vykonat co nejvíce dobrých skutků. Za všechny úkoly získávali body, které pak zhodnotili v dražbě různých maličkostí.
 
 
Zdravotnická hra MASH
mash.jpg
S ohledem na velké věkové a tím i vědomostní rozdíly mezi nováčky a staršími členy jsme letos zorganizovali dvě MASHe – při první hráli starší členové zraněné a Korejce a nováčci ošetřovali, při druhé se role prohodily. Nováčci svůj první praktický zdravotnický zásah zvládli všelijak, samotné ošetřování ušlo, horší byl chaos a špatná organizace práce, což však je napoprvé normální. Výkony starších letos byly výrazně lepší než v jiných letech, přestože drobnosti se samozřejmě dají vytknout i tentokrát. Nicméně letos poprvé bychom jejich zásah s trochou štěstí přežili .
 
 
Hry
Z dalších větších her bych zmínila ekologickou a fyzicky náročnou hru Potravní řetězce, závod trojic s vlastnoručně vyrobeným žebříkem a Radek se zaslouženým úspěchem zopakoval svou hru Pevnosti. Nesmím zapomenout na velkou noční hru Přechod železné opony, které předcházela jednak čajovna o železné oponě a jednak čtení o útěcích přes oponu. Samotná hra pak probíhala tak, že členstvo mlčky a částečně se zavázanýma očima za doprovodu převaděče obcházelo jezero, poté je převaděč opustil a nechal napospas pohraničníkům. Úkolem uprchlíků bylo podle mapky najít hranici a přelézt železnou oponou do cíle. Hra byla velmi akční a napínavá a ihned se ozvaly četné žádosti, aby byla co nejdříve opakována.  
 
 
Rukodělky a jiné práce
Letos jsme se více než jiné roky věnovali rukodělným činnostem. Všichni jsme šili látkové smajlíky a učili se vazby, dále si táborníci mohli vybírat mezi tkaním, stavbou podsadového stanu, malováním na sklo a barvením přírodními barvivy. Uchazeči o odborku Keramika modelovali z hlíny. Kromě toho dostaly družiny za úkol vykonat nějakou práci ve prospěch tábořiště, a tak Choroši opravili indiánskou saunu a Vlci zdokonalili molo.
 
 
Divadlo
I letos jsme sami pro sebe sehráli divadelní hru. Tentokrát se jednalo o detektivní hru Agathy Christie Neočekávaný host. Kvůli nedostatku deštivých dní bylo tentokrát o něco méně času na nacvičování, ale i tak se to vydařilo. V roli vraha exceloval Radek, manželku zavražděného zahrál patřičně nastrojený a namalovaný Daník, role mentálně postiženého bratra mrtvoly se ujal Hynek. Nejlepší převlek měl Šyška v roli matky zavražděného, policejními uniformami se staly skautské kroje. Některé herecké výkony byly natolik zdařilé, že jsme litovali, že nemáme kameru.
 
 
Ohně
ohne.jpgKromě zahajovacího a závěrečného ohně se konal i oheň slibový, u nějž bratr Radek složil svůj skautský slib, a po třech letech také oheň Tří orlích per, kde bratr Márfy dokončil tuto významnou a náročnou zkoušku. A jak se již stalo tradicí, sešli jsme se i u poradního ohně Bratrstva dobrého skutku, kde došlo k zavedení nového a úspěšného zvyku – každovečerního zhodnocení dne s vhozením fazolí do sklenice za dobré skutky, úspěchy a radosti.
 
K zahajovacímu a závěrečnému ohni si družiny připravily scénky – a přestože je nacvičovaly vždy na poslední chvíli, byly velmi zdařilé. U zahajovacího ohně jsme zhlédli scénky na téma první (poslední) pomoc, u závěrečného ohně se družiny inspirovaly naším táborovým životem – Vlci ztvárnili těžký život družinového rádce, Choroši předvedli různé táborové práce, pokaždé končící zoufalým voláním „Chordo, pomóc!“
 
 
Odborky a jiné úspěchy
Letos se stihlo dokončit o něco méně odborek než v jiných letech:
Herectví: Hynek
Plavání: Garfield, Šyška, Mirek
Topografie: Márfy
Vodák: Daník, Hynek
Odborku Školní prospěch na dalšího půl roku získali: Márfy, Daník, Radek, Kačka, Garfield.
Kromě toho bratr Márfy úspěšně složil slavnou zkoušku Tři orlí pera.
Daník dokončil plnění Prvního stupně skautské zdatnosti.
Márfy získal Druhý stupeň.
Všem gratulujeme a přejeme jim, aby jejich nové vědomosti a dovednosti byly ku prospěchu nejen jim samotným, ale i všem ostatním.
 
 
Zhodnocení
odborky.jpgLetošní tábor dostal ve známkování s výjimkou jediné dvojky samé jedničky, některé dokonce s hvězdičkami. S programem bylo členstvo velmi spokojeno, vůdcové zase byli vesměs spokojeni s členstvem.
 
Výhrady bych měla zejména k tomu, že někteří nejmenovaní jedinci (a to nejen nováčci) uklízejí tím způsobem, že věc přenesou o tři metry dále. A zatímco „hodný skřítek“ za vzorný úklid se pravidelně stěhoval skoro po všech pokojíčcích, „zlý bubák“ za nepořádek měl stálé bydliště. A tak jediní, kteří za celý tábor nezískali za nepořádek ani jeden trestný bod, byli Kačka a Márfy. Dovedu pochopit, že každý jednou zkusí strčit nepořádek pod postel nebo do spacáku a pak doufá, že se na to nepřijde, ale udělat to třikrát za sebou, to už opravdu vyžaduje odvahu hraničící s hazardérskými sklony . Také vzájemné „šputání“ a drsné hrátky hochů místy překračovaly únosnou mez, zvláště v poledním klidu, který někteří experti neustále přetvářeli v neklid.
 
A teď k pochvalám: starší členové zastali poměrně dost práce, rádcové se velmi úspěšně podíleli na programu a vzorně se starali o své družiny, nováčci byli vesměs snaživí. Všichni se do všech činností zapojovali s nadšením, i náročnější a nepříjemnější činnosti zvládali s veselou myslí. Na táboře panovala dobrá nálada, nedocházelo k žádným konfliktům. Všichni dokázali vytvořit dost dobrou partu, vztahy mezi staršími a nováčky tentokrát byly skutečně bratrské a příkladné.
 

zhodnoceni.jpg

Vždycky je co zlepšovat, i letošní tábor měl samozřejmě své mezery. Nicméně rozhodně se zařadil k těm lepším, které jsme spolu prožili. A tak vám děkuji za všechno dobré, co jste ve prospěch tábora vykonali – za všechny dobré skutky, překonané překážky, za všechny radosti, za přátelskou a pohodovou atmosféru, za poctivě odvedenou práci.
 
Tábor 2010 skončil, ať žije tábor 2011.
 
Zuzka