Jdi na obsah Jdi na menu
 


Naučná stezka Novojičínská kopretina, 23.3.2013

23. 3. 2013

Ačkoli je konec března, dneska z toho zase byla zimní výprava. Odpoledne sice svítilo a už i trochu hřálo sluníčko, ale fičel ledový vítr, mrzlo a byla i trocha sněhu. S ohledem na polámané nožičky, bolavé hlavičky a jiné neduhy Krocanů na výpravu do neznámých končin vyrazili jen Papoušci.

p3235770.jpgRáno jsme autobusem odjeli do Nového Jičína a přes město vykročili na Skalky. Chvilku jsme tam dováděli na hřišti a pak pokračovali dále k zázračné Oční studánce a na vrch Svinec. Výstup byl prudký a klouzavý, takže to byl docela adrenalin, ale aspoň jsme se zahřáli. Na vrcholu jsme se pokochali rozhledem, hlavně na nedaleký Starý Jičín, a sestoupili do vesničky Kojetína. Posvačili jsme a kolem geologické přírodní památky – pikritových mandlovců – pokračovali ke Straníku. To už se úplně vyjasnilo, obloha byla sytě modrá, proti ní se tyčily rezaté borovice a sníh jiskřil na slunci. V lese nad Straníkem jsme postupně zahlédli tři kance a nakonec i stádečko malých roztomilých prasátek, což byl druhý adrenalin dne, takže jsme svižně a ostražitě chvátali dále.

Zahráli jsme si hru s dopravními značkami a za chvíli byli u Čertova mlýna. Prověřili jsme orientaci podle buzoly, což se všem dařilo, zahráli si Čillinu běhací hru a vyhodnotili pozorovací bingo, které probíhalo již od rána. Z Papoušků nasbíral nejvíce bodů Pavel, z Vorvaňů Zuzka. Pak už to bylo jen kousek zpět na Skalky. Od nich jsme se do Jičína vraceli stejnou cestou, co ráno, takže jsme soutěžili v hledání lístečků ukrytých při cestě sem. Na celé čáře to vyhrál Hřib. Stihli jsme se pokochat i zdejším památkově chráněným náměstím. Na nádraží jsme byli brzo, takže jsme všichni otestovali místní automat na horkou čokoládu, a v pět byli doma. Utahaní, zmrzlí, ale plní zážitků.