Jdi na obsah Jdi na menu
 


Indiánské léto pod Parhůněm, 1.-3.10.2010

4. 10. 2010

Po deštivém týdnu přišel docela hezký víkend a my jsme vyrazili na tradiční výpravu, bohužel v dost redukovaném počtu. V pátek odpoledne jsme odjeli do Valašské Polanky, vystoupali jsme k chatě, zabydleli se a vyrazili na dřevo.

Po setmění jsme venku s nadšením hráli napínavou noční hru Noc na Karlštejně. Piškoti pronikali do lesa, ven pašovali lístky s otázkami a zpět odpovědi. Na otázku, čím jsou způsobeny mdloby, Daník odpověděl, že tím, že je v mozku hodně krve. Když jsme mu s politováním sdělili, že je to přesně naopak, otázal se: „Hodně mozku v krvi?“ Pak se dožadoval půlky bodu za to, že mu tam aspoň figuruje ten mozek a krev. Ale jinak to dopadlo dobře a velmi těsně zvítězili obránci hradu.

 

f--013-.jpg

V sobotu ráno byly tři stupně, ale během dne se oteplilo. Snídani jsme si zpestřili hříčkou – každý si vylosoval nějaký handicap (slepota, chybějící ruka apod.) a musel se s tím najíst. Poté proběhla zkouška bystrých smyslů sestávající z identifikace různých zvuků, očichávání a ochutnávání potravin a koření, poznávání věcí po hmatu a četby na dálku. Zvítězil Garfield. Následoval Drsný kanadský dřevorubecký závod v běhu s kládou, řezání dřeva, přesekávání šišky, plížení a slalomu s polenem na laně. V kategorii do 14 let zvítězila Kačka, nad 14 let Hynek. Kdo zrovna nezávodil, škrábal brambory, z nichž pak služba nasmažila hromadu úžasných trynček.
 
Odpoledne jsme vyrazili na Parhůň a po hřebeni dále. Cestou jsme hledali a poznávali houby, sbírali barevné listí a zahráli si hru, při níž dvojice složené z nevidomého a vozíčkáře vyrazily na houby. Nejvíce jich nasbírali Grinch s Garfieldem. Na úbočí Žárů jsme se pustili do naší staré velké hry Poklad v džungli. Hledání zlata a věžiček s tajným písmem, přestřelky s domorodci a plížení v drsňáckém terénu vyvrcholilo luštěním zprávy a hledáním pokladu. K chatě jsme se vrátili už za tmy.
Po večeři jsme zorganizovali nováčkovskou svíčkovou pouť a pak se sešli u malého ohně. Piškoti sehráli scénku o „oblibě“ budíčků a rozcviček, zpívali jsme, vyhlašovali výsledky DKDZ a bodování.
 
 
 
V neděli se budíček setkal s ještě menším nadšením než obvykle. Náladu všem zvedl Choroš, dorazivší na rozcvičku ve skotském kiltu; definitivně nás probrala lehce brutální hříčka Na želvičky .
Dopoledne jsme sehráli zápas v lesním golfu. Rozdílem jednoho bodu zvítězilo družstvo Špuťáků. Poté jsme se vrhli na balení, úklid, vaření oběda. Když bylo všechno hotovo, zahráli jsme si ještě pár her a vyrazili na vlak. V pět jsme se rozloučili ve Studénce.