Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cyklovýprava Nejdek a okolí, 10.-12.5.2013

13. 5. 2013

Jak říká bratr Choroš: zážitky nemusí být vždycky příjemné; hlavně, že jsou silné.

Předpovědi počasí byly pochmurné, ale když jsme se v pátek odpoledne sešli na nádraží, bylo ještě hezky. Chyběli nám silní mužové Choroš a Radek, kteří dojeli až druhý den, a tak nám při nakládání kol do vlaku přišla vhod pomoc pana Alfa a dalších ochotných rodičů. Děkujeme! Vystoupili jsme v Bělotíně a vyjeli směr základna v lesích za Nejdkem. Neujeli jsme ani dva kilometry a zastavil nás bratr správce základy, který nám vezl klíče, a vzal nám do auta batohy, takže hned se jelo líp. Po zabydlení jsme večeřeli a povídali na houpačce, hráli tyčkrle a kuličky a pak si ještě udělali malý oheň a četli u něho z kroniky. První kapky deště nás zahnaly do chalupy a po několika černých historkách jsme šli spát.

p5114814.jpgCelou sobotu s malými přestávkami pršelo. Ráno jsme soutěžili v odhadování a četli, co kdo zjistil o hradu Helfštýně, abychom věděli, o co jsme přišli . Pak jsme podnikli pokus o vyjížďku na kolech, ale sotva jsme vyjeli, rozpršelo se tak, že jsme se z prvního kopce zase vrátili. Rozfajrovali jsme kamna a vypukla oblíbená simulační hra Trosečníci. Poté jsme se vyrazili projít po okolním lese a vyráběli jsme si z kůry lodičky, které jsme pak pouštěli po potoce. Zbytek dne jsme strávili u kamen hereckými i jinými hrami připravenými Radkem a Čilli. Večerní četba byla stylová – o cyklistech Batagliových – ze sportovních povídek Oty Pavla.

V neděli stále pršelo. Procvičili jsme si hbitost prstů při uzlování, došlo také na vědomostně-hazardní hru a pak už jsme vařili oběd, balili a uklízeli. Protože České dráhy z ne zcela jasného důvodu předpokládají, že budou občané na výlety s koly jezdit více v pracovní dny než o víkendu, museli jsme jet 18 km až do Suchdola na rychlík. Zákon schválnosti nezklamal – sotva jsme zastavili na suchdolském nádraží, vysvitlo slunko. Měli jsme ještě dost času, tak jsme se přesunuli do restaurace do sucha, tepla a k horkému čaji a jiným pochoutkám. V pět jsme slavně dojeli do Studénky, kde už nás očekávalo početné příbuzenstvo.

Přestože dnešní jízda v dešti nebyla zrovna nejpříjemnější, veselá mysl nás neopustila a v Suchdole už členstvo začalo trousit hlášky, že to bylo dobré a že jsou plní optimismu (a to bylo ještě před návštěvou té restaurace ). Nevím, jestli to mysleli vážně, nebo z nich hovořilo propukající šílenství, ale poslouchalo se to dobře .

Byli jste fakt dobří, máme z vás radost!