Jdi na obsah Jdi na menu
 


20 let BH: Výroční splaz na Kamence, 11.-13.11.2016

15. 11. 2016

lilka-1.jpg

Na základnu v Kamence jsme dorazili v pátek večer v počtu 24 lidí, poté se v průběhu celého víkendu postupně sjížděli bývalí členové, až nás nakonec bylo rekordních 33.

Páteční večer byl věnován zabydlování, táborovému videu, volné zábavě a kuchtění dortu.

V sobotu po rozcvičce a snídani jsme vyrazili ven, ale jen na zahradu, byla citelná zima. Zahráli jsme si akční hru s tematikou jedovatých rostlin a zase se vrátili do tepla. Poté začal velký osmiboj trojic, který pokračoval po zbytek výpravy a jenž byl inspirován typickými, důležitými a tradičními rysy Bílých hadů. Jako první to byly kroniky - týmy natipovaly kvíz (přitom se např. dozvěděly, že všechny naše kroniky dohromady váží 47 kg) a poté psaly fiktivní kronikové zápisy z Výročního splazu 2036. Bude to stát za to

Po slavnostním obědě (řízky) se pokračovalo maxi-pexesem se znaky táborů, běhací hrou motivovanou útěky přes železnou oponu (neboť moderní historie, to vždycky bylo naše), dále plněním úkolů Modrého života (zkoušky sebeovládání nás také provázejí celých 20 let) a nakonec pantomimou a osmisměrkou s přírodninami Poodří, naší rodné krajiny.

f--183-.jpg

 

Hlavní oslavná část Splazu vypukla večer - došlo na poznávačku členů na fotkách z dětství, fotoprezentaci uplynulých dvaceti let a video sestříhané ze záběrů natočených na akcích před 10 lety, samozřejmě dort a každý také dostal výroční placku na kroj. Nakonec jsme zpívali, prohlíželi kroniku, vzpomínali a postupně odcházeli spát.

Neděle znamenala loučení s bývalými členy, kteří neodjeli už v noci, a dohrával se výroční osmiboj - seznámili jsme se se starými klubovními zákony, sehráli pantomimický doprovod k oddílovým písním (vždycky jsme byli celkem kulturní) a posledním tématem byly puťáky - kvízy o zajímavých místech, která jsme za ty roky prozkoumali, plus praktické tábornické úkoly.

Poté už se jen balilo, uklízelo, obědvalo a zpívalo. Trochu nasněžilo, což vzbudilo patřičné nadšení, a tak dlouhá cesta do Heřmánek na vlak nebyla nikterak nepříjemná, a to ani přes menší bloudění.

Výročí jsme jaksepatří oslavili, tak snad příštích 20 let bude aspoň stejně tak dobrých, jako těch uplynulých.